Draculínův svět

Děti byly dneska naposledy na příměstských táborech – líbilo se jim tam. Já mezitím za všudypřítomného pomáháni Piffa zkompletovala dva penály, všechno polepila cedulkama se jmény, zabalila hromadu sešitů a učebnic a zítra oba vysílám do školy – je mi z toho smutno – a né, že ne.

Včera jsme byli s Miff pro výsledky krve – vše v pořádku – jen jí vyšla silná pylová alergie na břízu a podobné potvory. To by vysvětlilo naše neustálé běhání s ušima po pohotovostech od února do června – kreje se to takřka přesně – tak teď aspoň víme, proč jsme se z toho nemohli dostat. Dostala zas nějaké nové imunostimulanty a na jaře budem muset naklusat pro nejaké antihistaminikum, abychom to nějak přežili.

Jinak Miff s Ufem budou nosit rovnátka, tak jsme včera ještě jeli na rentgeny zubů a čekají nás ještě otisky atd.

Přihlásila jsem oba do zdejšího nově zakládaného skautského oddílu – tak uvidíme – jak budem/budou válčit.

Prázdniny byly docela vyvedené – pořád se něco dělo – dětem se líbily – tak jsem za to ráda. Já si moc neodpočinula, neb jsem byla celé dva měsíce nonstop s nima a občas k tomu přibyly ještě jiné děti – babička tentokrát naše děti k sobě nevzala – nějak nám to nenabídla – tři dny mi pomohla, když jsem hlídala děti ségře, no a pak je zalila velká voda, takže likvidujou škody a pochopitelně na nic jiného nemaj čas ani náladu.

Konečně se nám podařilo zajet k moři – děti byly nadšené a pomineme-li, že jsme se den před odjezdem nakazili jakousi virózou v čekárně ORL, kam jsme šli s Miff na kontrolu s uchem (taky jsme si tu kontrolu mohli odpustit, hmmm) – takže Polovička stonal cestou tam, Piff to chytil den po příjezdu a lehnul se čtyřicítkama, no a já to chytla cestou zpátky, takže těch sedm dní na jihu bylo náročnějch, ale krásnejch. Ubytování bylo fajn, místo bylo fajn, výlety byly fajn a moře i počasí taky. Nešťastník Piff hned po příjezdu k moři rozbil během vybalování náš poslední rtuťový teploměr (ty už se pro nazíření EU nesmějí prodávat), takže, když začal být malátnej, celej hořel, museli jsme v místní lékárně pořídit teploměr digitální (jak já je nesnáším – tedy ty digitální teploměry – Piff měl přes 39,5, my ostatní 35,6 – tak co si má o tom člověk myslet). Koupal se tedy jen první a poslední den našeho pobytu – zbytek více-méně proležel buď v apartmánu, nebo v kočárku pod šátkem. Ale Draculce se tam líbilo – dokonce moc – klidně by tam časem jela zas.

Piff ve svém živlu

Kormorán po lovu

Naše oblíbená oblázková pláž – sbírání mušlí

Pirana

Podvečerní čtení

Bernard – psík majitelů hotelu